1.Prázdniny

15. dubna 2009 v 8:00 |  Harry Potter a dědic trojí moci
Prolog
Zobí ulice se halila do tmy, hrobové ticho narušoval pouze zvuk občas projíždějících aut. Po precizně posekaných trávnících sem tam proběhla kočka.
V domě číslo 4 právě spal 15letý teenager Harry Potter. Harry není normální chlapec, je to čaroděj, má černé roztřepené vlasy, pod kterými se na čele zkrývá tenká jizva ve tvaru blesku. Právě díky této jizvě je zvláštní i mezi čaroději. Když mu byl právě jeden rok, vnikl do domu jeho rodičů nejobávanější černokněžník té doby, samozvaný Lord Voldemort, který nejprve zabil jeho otce Jamese Pottera a pak i matku Lily, která se za něj obětovala a tím mu poskytla ochranu. A právě díky této ochraně ho Lord Voldemort nedokázal zabít a jeho smrtící kletba se obrátila proti němu a vytrhla ho z jeho těla. Od té doby musel Harry žít u své tety Petunie, mudly, která nesnášela spolu se svým manželem Vernonem kouzla a zvlášť Harryho. V jedenácti letech dostal Harry dopis, z kterého se dozvěděl, že je čaroděj a nastoupil do kouzelnické školy v Bradavicích. V Harryho čtvrtém ročníku se podařilo Lordu Voldemortovi znovu získat svou moc, ale Harrymu jeho tvrzení ministerstvo kouzel v čele s ministrem Popletalem nevěřilo a prohlásili Harryho za duševně chorého. Ale na konci 5.školního roku se na ministerstvu odehrál boj, při kterém zahynul Harryho kmotr, Sirius Black. Až teprve po této události při které byl Lord Voldemort spatřen, ministerstvo konečně uznalo pravdu.
1.kapitola
Harry se neklidně se převaloval a něco mumlal ze spaní. Jeho trhavé pohyby byly čím dál prudší, když vtom zoufale zakřičel ze spaní ,, SIRIUSI, NE!" A celý zalitý potem se probudil. Bylo to téměř měsíc od té noci na ministerstvu, ale pro něj to bylo stále moc čerstvé. Takto se budil téměř každou noc, neustále se mu vracela ona noční můra, kdy znovu a znovu viděl Siriuse propadat tím osudným obloukem. Harry byl velice pohublý a ve tváři mrtvolně bledý. Od svého návratu k Dursleovým téměř nejedl a nevycházel ze svého pokoje.
Harry vstal z postele, protože bezpečně věděl, že už neusne a podíval se na svůj budík, který měl na nočním stolku vedle postele a zjistil, že je něco po půl šesté ráno. V místnosti byl velký nepořádek, protože teta Petunie sem uklízet nechodila ("přece tomu spratkovi nebudu dělat ještě uklízečku") a on sám po sobě se také neobtěžoval uklízet. Jeho školní učebnice se válely všude po podlaze, spolu se školními hábity a momentálně prázdná Hedvičina klec (asi byla někde na lovu) stála na malém stolku v rohu místnosti. Pouze hůlku měl buď stále u sebe nebo na místě, na které viděl.
Na sobě měl staré džínsy, které musel mít pevně stažené opaskem, protože v pase byl minimálně desetkrát tak menší než jeho neuvěřitelně tlustý bratránek Dudley, a černou mikinu rovněž po svém bratranci, která mu sahala pomalu až ke kolenům. Na nose měl kulaté brýle pod nimiž byly kdysi krásně zelené oči, ale momentálně zarudlé od častého pláče.
Harry si sedl zpátky na postel a zadíval se z okna. "Jak sem se mohl nechat takhle nachytat?" "Proč jsem se víc nesnažil na té nitroobraně?" "Kdybych se snažil tak by Sirius ještě žil." "Proč vždycky všechny ztratím?" "Všechny ne, máš přece ještě Rona a Hermionu, všechny ostatní Weasleyovi a taky Remuse " ozval se znovu ten hlásek v hlavě. "Vypadni!" " To těžko já sem ty, nemůžu odejít." " Tak alespoň ztichni." "Neztichnu dokud se nesebereš a nepřestaneš se tady litovat. Sirius by jistě nechtěl, aby ses kvůli němu sesypal. On je teď určitě šťastný, je se svým nejlepším přítelem." "No, asi máš pravdu, život jde dál."
Harry se podíval opět na budík a zjistil, že přemýšlel skoro hodinu a půl. Každou chvíli by se měli vzbudit Dursleovi. A opravdu na schodech zaslechl pohyb a tak také vylezl z pokoje a zamířil rovnou do koupelny, aby se trochu zkulturnil. Po osvěžující koupeli sešel dolů do kuchyně,všechny přívětivě pozdravil a začal si nakládat na talíř toasty. Všichni Dursleovi byli velice překvapeni, když se Harry v kuchyni objevil, protože za poslední dva týdny vyšel ze svého pokoje jen párkrát. Harry při pohledu na jejich tváře strnulé překvapením sotva zadržoval smích.
Po snídani se Harry rozhodl, že si půjde zaběhat. Takže si zašel nahoru pro hůlku a šel. Běhání ho rychle unavilo, protože jeho svaly byly dlouhou dobu bez pohybu a téměř bez výživy. Tak si v parku sedl na jeho oblíbenou lavičku, kterou jako jedinou ještě Dudlyho banda nerozmlátila. Tím jak rychle se unavil, přesvědčil sám sebe že musí začít trochu cvičit a posilovat.
Jak dny ubíhaly, tak jeho postava začala znovu nabírat svou ztracenou váhu a jeho svaly opět získaly sílu. Jeho noční můry se pomalu vytrácely, ale občas se mu zdál podivný sen o třech postavách. Jeden z nich byl muž, druhá byla žena a ta třetí byla taky žena, ale ze zad jí rostla dvě zářivě bílá křídla, takže odhadl, že to bude anděl. Jeho oči opět zazářily chutí do života. V Harryho očích se, ale dalo objevit i něco jiného, bylo v nich vidět obrovské odhodlání a hlavně velká touha po pomstě.Po pomstě Voldemortovi za to, co udělal nejen jemu, ale celému kouzelnickému světu a po pomstě Belatrix Lestrangeové za vraždu Siriuse. V Zobí ulici právě kopali nový vodovod a tak se Harry zeptal dělníků, jestli by jim nemohl vypomáhat. A oni souhlasili. Harry chtěl nejen fyzicky pracovat, ale také si vydělat nějaké peníze, nechtěl tady chodit jak vandrák v Dudleyho oblečení.
Když se Harry jednoho dne podíval do kalendáře zjistil, že je 30.července, "zítra mám narozeniny" poznamenal s úsměvem Harry. Když přišel večer zpátky do pokoje, tak na stole stály dvě sovy a obě nesly dopis, jedna z nich byla jeho Hedvika a nesla vzkaz od Rona a Hermiony
Milý Harry
Původně jsme ti tento vzkaz chtěli poslat po Pašíkovi, ale zjistili jsme, že přiletěla Hedvika a tak jsme to poslali po ní. Zítra si pro tebe přijede hlídka řádu, tak buď sbalený a odpoledne zůstaň v domě. My dva se máme dobře, už jsme skončili s úklidem ústředí, až sem přijedeš tak to tady nepoznáš.
Už se na tebe všichni těší.
Ron a Hermiona
Harry měl chuť zavýsknout radostí, už se na své nejlepší kamarády taky moc těšil. Pohled mu spočinul na druhém dopisu. Vyhlížel úředně a měl na sobě pečeť ministerstva kouzel. Harry se zamyslel. "Vždyť jsem nic neprovedl nebo snad ano?" a dopis otevřel
Výsledky zkoušek Náležité Kouzelnické Úrovně
Vyhovující klasifikační stupně
Vynikající (V)
Nad očekávání (N)
Přijatelné (P)
Nevyhovující klasifikační stupně
Mizerné (M)
Hrozné (H)
Troll (T)
Harry James Potter
byl hodnocen následovně
Astronomie P
Péče o kouzelné tvory N
Kouzelné formule N
Obrana p. Č. magii V
Jasnovidectví M
Bylinkářství N
Dějiny čar a kouzel H
Lektvary V
Přeměňování N
Po přečtení tohohle dopisu se už neudržel a začal se smát šťastným smíchem. Když odkládal své výsledky a seznam věcí na další rok zjistil, že tam je ještě jedna příloha vyndal jí rozevřel a četl
Vážený pane Pottere,
sám dobře víte, že Ten-jehož-jméno-se-neříká je opět mezi námi, ministerští bystrozorové zjistili, že jeho prvořadým cílem jste Vy a právě díky těmto okolnostem Vám uděluje ministerstvo povolení provozovat kouzla i během prázdnin.
Srdečně zdraví
Amélie Bonesová
Ministryně kouzel
Kornelius Popletal byl totiž odvolán hned druhý den po fiasku na ministerstvu. "No, to je úplně super" zajásal Harry. Tento den šel Harry spát, poprvé od začátku prázdnin, naprosto šťastný.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ostruzina_lenka ostruzina_lenka | Web | 21. července 2009 v 12:30 | Reagovat

Začalo to úžasně. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama