5.kapitola

30. dubna 2009 v 17:22 |  Harry Potter a dědic trojí moci
5.kapitola
Harry pozoroval Ginny a teď si uvědomoval, že i když má oči zarudlé od nepřetržitého pláče a rozcuchané neupravené vlasy, tak jí to moc sluší. Už to nebyla ta malá holčička, kterou zachránil před baziliškem. Vyrostla v krásnou mladou dívku. Necítil se dobře, když jí viděl takhle se trápit.
"Když se směješ tak ti to sluší víc" řekl. Hlas měl chraplavý jak ho dlouhou dobu nepoužíval. Ginny sebou trhla. Oči se jí rozšířily obrovským překvapením.
"T-ty vnímáš" vydechla užasle
"Proč bych neměl" optal s úsměvem Harry
"Madame Pomfreyová tvrdila, že je mizivá šance na to abys nepřišel o rozum"
"No mě připadá, že rozumu, jak říká Hermiona, nikdy moc neměl" zasmál se Harry, ale rychle přestal, protože ho to neuvěřitelně bolelo.
"Přesto teď ho víc než je u mě zvykem, teda alespoň myslím" usmál se znovu. Náhle se otevřely dveře a do pokoje vešly Remus, Ron a Hermiona.
"Běž si lehnout tím, že nebudeš spát mu nep..." Hermiona se zarazila uprostřed věty, když si všimla, Harryho otevřených očí. Ten se neudržel a jejich udiveným obličejům se začal chraplavě smát. Do očí mu vhrkly slzy radosti a bolesti zároveň.
"Harry" vykřikla Hermiona a vrhla se mu společně s Remusem a Ronem kolem krku. Ten znovu usykl bolestí a oni se rychle odtáhly a jejich udivené obličeje vystřídala čirá radost.
"Jak, jak je to možné vždyť madame Pomfreyová..."
"Mě se tak snadno nezbavíte, prosím nedonesete mi vodu mám hroznou žízeň"
"Jistě" odběhl Remus a Harry věděl, že nepřinese jen vodu, ale i zbytek momentálního obyvatelstva.
"Jak dlouho jsem spal"zeptal se jich.
"Deset dnů" odpověděla mu Ginny.
"To je dost" poznamenal. Díval se po místnosti na první pohled poznal, že se nachází v Bradavicích na ošetřovně. Byl si naprosto jistý, za svůj život zde strávil víc času než jakýkoli jiný student. Pohled mu utkvěl na Flaronovi usmál se na něj a v myšlenkách ho pozdravil. Flaron se vznesl a posadil se mu vedle hlavy na noční stolek.
"Odkud máš fénixe?" Zeptala se, se zájmem v očích Hermiona
"Dostal sem ho k narozeninám"
"Od koho prosím tě?" Do pokoje vešel Remus s tácem na, kterém byla velká sklenice vody a spousta lahviček s lektvary. Už na první pohled se mu zvedal žaludek. Hned za Remusem do pokoje vpadla paní Weaslyová, Tonksová, Brumbál, pan Weasley. Paní Weasleyové stékali slzy štěstí po tváři. Už, už se na něj chtěla vrhnout a obejmoutho, ale ovládla se, za což jí byl Harry neskonale vděčný. Ze své kanceláře se vyřítila madame Pomfreyová jako velká voda.
"Co to tady je, co tady dě-" když si všimla že Harry je vzhůru a sotva zadržuje smích
"Jak, co, vždyť vy" koktala udiveně. Rychle se vzpamatovala.
"Vypadá, že máte tužší kořínek než sem si myslela." Řekla už svým typickým odměřeným hlasem.
"A teď všichni ven pan Potter si potřebuje odpočinout." Hned se ozvaly protesty.
"Dobrá, ale jen po třech." První si to vybojoval profesor Brumbál. Nejdříve tu chtěl být o samotě, ale Harry usoudil, že Ron s Hermionou by to měli slyšet taky.
"Tak Harry rád bych se tě zeptal na pár věcí. Zajímalo by mě odkud máš toho fénixe a co se ti to stalo s vlasy" začal Brumbál. Harry tedy vyprávěl jak měl o prázdninách sny a hlavně ten sen před jeho narozeninami.
"Opravdu, to jsem netušil. Veděl jsem, že máš v sobě krev Godrika a Roweny, ale to, že jsi i dědic andělské moci z tebe dělá mocnějšího mága než je sám Voldemort. Až získáš svou moc tak ho budeš moci zabít jednou pro vždy"
"Vy jste věděl, že jsem dědic Nebelvíra a Roweny a zase jste mi to zatajil? Proč?"Rozčílil se Harry.
"Protože jsi se to měl dozvědět až o svých šestnáctých narozeninách. Moc dědiců se projeví až v šestnácti letech."Uklidňoval ho Brumbál
Harry se tedy uklidnil a pokračoval s vyprávěním. Jak ho zajali a mučily. Když se dostal k tomu jak zemřela Hedvika a zachránila mu život tak se zarazil. Do očí mu vyhrkly slzy.
"To bude dobrý"konejšila ho jemně Hermiona
"Pohřbili jste jí" Zeptal se Harry utírajíce si oči.
Ano Hagrid jí pohřbil na okraji Zapovězeného lesa.
"To je dobře, zasloužila si důstojný pohřeb." Na ošetřovně se rozhostilo ticho.
"A sakra!"Vydechl Harry.
"Co se děje"
"Voldemort má moje hůlky" Pohled mu padl na prsten, který má na ruce, uvědomil si, že ji může přivolat. Soustředil se na ni a přál si aby se mu přemístila do ruky. Z jeho těla začala unikat jeho energie. Když už myslel, že ho to kouzlo zabije, tak se mu ruka a prsten rozzářil zlatým světlem a v tu chvíli už jí držel. Usmál se, ale vysílení bylo tak velké, že okamžitě padl do bezvědomí
Když se probral, seděli u něj Ron, Hermiona a Ginny a starostlivě si ho prohlíželi.
"Co to jako mělo být, vždyť tě to málem zabilo. Opovaž se to někdy udělat znovu" začala ho okamžitě peskovat Hermiona. Harry se na ní vyděšeně podíval a v duchu jí poslal vzkaz:
"Vy jste to Ginny řekli"
"Jak si to udělal" zeptala se udiveně
"To je teď jedno" odsekl Harry
"tak jo nebo ne"
"jo, řekli jsme jí to, ale teď mi vysvětli jak je možné že si ke mě mluvil v duchu" Ron s Ginny na ně civěli jak na blázny
"Hmm, tak to je super" poznamenal trochu naštvaně Harry
"Jak jsem to udělal? Jednoduše pomocí tohohle prstenu, jak jsem vám vče- sakra jak dlouho jsem byl v bezvědomí?
"Dva dny" odpověděla mu Ginny
"Tak jak jsem vám předevčírem říkal tak ten prsten funguje jako telepatický talisman, pomocí jehož můžu někomu blízkému poslat telepatickou správu na libovolnou vzdálenost, tedy skoro libovolnou. Čím dál to je tím je to namáhavější. Pochopili všichni?"
Hermioně se rozšířily oči pochopením.
"Komu všemu jste to taky řekli?"
"Nikomu jen Ginny a jí jsme to řekli jen proto, že nás tajně odposlouchávala a většinu se dozvěděla sama."
"Pravá sestra svých bratrů, ale co se dá dělat" poznamenal Harry. Pohlédl so po pokoji. Už nebyl v Bradavicích, ale na ústředí Řádu. S povzdechem se posadil a pokoušel se vstát, ale Hermiona s Ginny ho znovu zatlačily zpět do postele.
"Musíš odpočívat a tady máš lektvary které máš vypít" ukázala na noční stolek kde bylo asi šest různobarevných zjevně velice nevábných tekutin. Jednu po druhé vypil, ale u poslední se zarazil. Poznal ho. Byl to uspávací lektvar.
"Mě už se ale nechce odpočívat, je mi dobře a myslím, že postele sem si užil víc než dost" a přes veškeré protesty obou dívek vstal. Nohy měl trochu ztuhlé, kvůli dlouhé době kdy je nepoužíval. Po chvíli rozcvičování se rozhodl, že si dojde pro něco k jídlu.
"Kolik je hodin?" Zeptal se
"za chvíli bude večeře"
"to se hodí, už mám hlad." Poznamenal a vyrazil směrem ke dveřím. Když se nikdo z nich nezvedal tak se zeptal
"jdeme?"
"Jo už jdeme" a společně zamířili do kuchyně. Než dorazili dolů tak se ozval hlas paní Weasleyové
"Večeře!" Jak se zdálo do teď byla v kuchyni porada Řádu, protože se z ní pomalu torousily známí i neznámí kouzelníci. Někteří si ho vůbec nevšímali, někteří ho pozdravily a někteří mu potřásly rukou. Harry spolu s Ronem, Ginny a Hermionou vstoupily do kuchyně. U stolu seděl pan Weasley a spolu s Remusem se ještě o něčem šeptem dohadovali, ale jakmile je uviděli tak zmlkli.
"Copak jste řešili" zeptal se ihned Ron
"to je věc řádu a tebe to nemusí zajímat" sjela ho okamžitě jeho matka
"no jo vždyť už mlčím" rezignoval Ron a sedl si vedle Harryho ke stolu.
"Ještě chvíli musí počkat na Tonksovou a Billa. Za okamžik by tu měli být." Než to stačila doříct tak se opravdu z krbu vynořil Bill a hned ho následovala Tonksová, která všechny obdařila zářivým úsměvem. Remus jako by si až teprve teď uvědomil, že Harry je tu s nimi.
"Nemáš být čirou náhodou v posteli?"
"Ne mě je totiž dobře a ležet se mi rozhodně nechce"osekl Harry. Remus rezignovaně protočil oči v sloup a taky se posadil.
Večeře proběhla v příjemné náladě všichni se vesele bavili. Hermiona se Remuse snažila přimět aby jí prozradil kdo bude letos učit obranu proti černé magii a Remus jí to ne a ne prozradit. Ron se s Harrym bavil jak jinak než o famfrpálu a přemítali kdo bude asi letos kapitán Nebelvírského družstva. Paní Weasleyová se znovu snažila přesvědčit Billa aby se nechal ostříhat. A Ginny se spolu s Tonksovou něčemu neustále chichotaly.
Harry šel spát po dlouhé době ve veselé náladě a zítra se mohl těšit na výpravu do Příčné ulice.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama